1#
Letní prázdniny se pomalu chýlí ke konci, sedla jsem si na svou postel a vytáhla si náhodnou knížku, kterých mám plný pokoj a snažila se začíst.
Až po chvíli jsem si uvědomila, že civím na zeď před sebou a tvářím se jako Malfoy, když se proměnil v bílou fretku a falešný Moody ho kouzlem strčil do Crabbeových trenek.
Při té představě jsem se pousmála, ale hned se zase zamračila.
Jak se má asi Ron?
Jsou Dursleyovi na Harryho alespoň trochu milý?
To těžko, jsou to smrtijedi v mudlovské verzi když to přeženu. Nemají slitování. Svoje city ukazují jen svému špekatému synovi, který se velmi podobá hodně vykrmenému vepři na porážku.
Ale jíst bych ho nechtěla.
Navíc mě trápí i jiné věci.
Rodiče se poslední dobou často hádají, vždy jen večer abych nic neslyšela, ale já v tu dobu ještě čtu.
Docela by mě zajímalo o čem se tak dohadují.
S povzdechem jsem knížku odložila. Zezdola se ozval mamčin hlas, jak mě volá k večeři.
Obula jsem si svoje jasně červené bačkory a došourala se po schodech dolů.
Vešla jsem do naší prostorné kuchyně laděnou domodra a našla mamku jak nakládá jídlo na talíře.
Otevřela jsem horší skříň a vytáhla z ní tři sklenice a odnesla je na stůl, kde jsem všem nalila pití. Taťka mezitím připravil příbory. Prostě normální rodina. Ale normální určitě není. Kolik najdete mudlů, kteří mají dceru, která chodí do školy Čar a kouzel?
Když jsem v jedenácti nastoupila do Bradavic, tak jsme měly velké problémy se sousedkou, která je strašně zvědavá baba, která strká nos kam nemá.
Jednou se mamka přeřekla, že se učím kouzlit, musel přijít pracovník z ministerstva a vymazat ji paměť než to vyslepičí i další babám, kterých je plná ulice.
Radši jsem pořádně zatřásla hlavou a raději se podívala do svého talíře.
Já měla svíčkovou, rodiče rajskou.
Dost dětí z mojí mudlovské školy a možná i vy si myslíte že jsem blázen, ale já rajskou dočista nesnáším.
Nebo spíš, mám alergii na rajčata. Vždy mi naskáče vyrážka, která svědí daleko víc než bodnutí od komára, takže jsem si to drbala, a proto mám po celém těle řádné jizvy.
U stolu bylo nezvyklé ticho.
Vždy jim vyprávím o Bradavicích a o učení, ale teď to bylo jiné.
Takze Ahoj, vitam tě u mého priběhu, doufam ze je tu někdo z cz či sk, aby mělo vůbec smysl tohle psát.
Bella💚
