Write a Review

Kroniky Nirnu - Stínová věž ( 1. díl )

Summary

Nenápadná dívka Dunmerské rasy poháněná touhou najít svého bratra, jen o vlásek unikne ze spárů smrti a stane se přitom svědkem znovuzrození prastarého proroctví. Po čerstvě nabyté svobodě se vydává na pouť zemí, kde se schyluje k občanské válce a doufá, že se na ni usměje štěstí. Jejím snem je studovat na univerzitě v Ledohradu a každým dnem je svému cíli blíž. Když ji jednoho dne zkříží cestu podivínský mág s nabídkou, dlouho neotálí a dá se k němu do učení. Což se jí stane osudným. Psychicky narušený mág není nikdo jiný, než stoupenec Alduina a snaží se drakorozenou Rawerru postavit do svých řad. Podaří se Xaviérovi zlomit křehkou duši dívky, nebo se mu stane prokletím?

Genre:
Fantasy
Author:
K.R.Havres
Status:
Ongoing
Chapters:
66
Rating:
n/a
Age Rating:
16+

Znovuzrozená naděje

Z nebe, plného černých mračen se pomalu začaly snášet k zemi velké vločky. Zprvu sem tam jedna, ale během chvilky nebylo vidět na krok. Rawerra se schoulila na dřevěné lavici povozu tak, aby se nedotýkala mužů, které vezli společně s ní. Neděsil jí zápach nemytých těl, ale to, že byli lidé a zejména téma jejich tichého rozhovoru. Ve studeném vězení pevnosti Kilrsdare, odkud jeli několik dní, je dělili mříže a silné kamenné zdi, zatímco na povoze měli jen svázané ruce. Ještě před pár dny nikoho z nich nenapadlo, že jejich konec přijde tak brzy.

Po té, co se císařská družina velitele Margiuse přesunula tak náhle neznámo kam, byl ve věznici klid. Zbylo jen pár vojáků, kteří udržovali chod pevnosti a starali se o vězně. Tehdy Rawerra zaslechla rozhovor dvou mužů, kteří se nahodile potkali na hlídce. Mluvili o veliteli, jak zbaběle utekl i se svými kumpány, hned po té, co v nedaleké vesnici řádil drak. O tom, jak svět spěje k zániku, pokud se nenajde někdo, kdo si dokáže s draky poradit. Prý jejich řádění je čím dál častější a jen málokdy někdo přežije. Vesnice jsou vypálené do posledního stavení. Většinou když drak zaútočí, je to velmi rychlé a obyvatelé nemají šanci utéct do bezpečí.

Bavili se i o tom, že do pevnosti jede nový velitel a má dorazit už dalšího dne. To Rawerru vyděsilo nejvíc. Ani ne tak draci, jako nový velitel. Margius byl krutý a bez soucitu. Snažila se zapomenout na dny mučení a trýznění. Chtěli po ní, aby se doznala ke všemu, co zlého se v okolí stalo. Dokonce i k tomu, že kráva dojí zkyslé mléko a stará Mirra dostala horkost. Jen proto, že je Dunmerka z ní dělali čarodějnici. Zacházeli s ní jako s kusem hadru, bez špetky lidskosti. Během několika měsíců přišla o vše. O svou hrdost, svobodu a teď i naději na život. Změnili jí. Ale nezlomili. Sám velitel jí neurvalým způsobem před týdnem zkrátil svým mečem dlouhé vlasy tak, že při tom málem přišla i uši a to jen proto, že převrhla pohár. Přitom se smál a nadával jí do cour a čarodějnic. Musela mu občas v řetězech sloužit v ubikacích jako služebná. Přitom do ní kopal, fackoval ji a nadával. Rawerra to snášela potichu a celou dobu trýznění se snažila svou mysl přenést někam kde je bezpečí a klid.

Ve svém životě neměla důvod plakat, vlastně ani nevěděla, co slzy jsou. Jen jednou, a to když se svým bratrem našli své rodiče v kaluži krve. To bylo poprvé, co poznala slanou pachuť a neskonalou bolest. Nikdy by jí nenapadlo, že by se to mohlo stát. Né její rodině. Vlastnili dva obchody s látkami a žili spořádaný život ve městě. Do ničeho se nemíchali a hleděli si svého. Proto nikdy nepochopila, proč se to stalo. Ani její bratr. Toho se však zmocnila zloba vykořeněná z bolesti a jako smyslů zbavený se druhého dne po pohřbu sbalil a odešel z domu hledat pomstu. Svou sestru nechal samotnou bez ochrany s přesvědčením, že se jí nemůže nic stát. Nechal jen dopis a bez rozloučení se vytratil.

Rawerra našla dopis až třetího dne po jeho zmizení. Sama byla otupělá bolestí a nevycházela ze svého pokoje. Proto si nevšimla, že její bratr je pryč. Po přečtení kostrbatého písma strnule hleděla na zažloutlý list papíru dlouhou chvíli. Byla to pro ni další bolestná rána. Svého bratra znala velmi dobře. Byl tvrdohlavý a lehkovážný. Dokázal se lehce rozzuřit a nedomýšlel následky, které i ona musela občas napravovat. Dopis jí vyděsil. Nelthas bylo to jediné, co jí z rodiny zbylo, a nedokázala si představit, že by se mu mohlo něco stát. Mohla jen doufat, že vrahy nechytne tak rychle a stačí mezitím vychladnout. Odložila dopis zpět na stolek a ve svém pokoji si sbalila pár věcí do koženého vaku. Nemohla jen tak nečinně bloumat po domě a utápět se v smutku, když její bratr je v nebezpečí. Vzala si matčina koně ze stáje a jela rovnou za Quterem , který se s Nelthasem velmi dobře znal už od dětství. Doufala, že bude něco vědět. Přeci jen, byl to jeho přítel a určitě by neodjel bez rozloučení.

Studený sníh na tváři jí probral z pochmurných myšlenek a vzhlédla k černému nebi. Ucítila dloubnutí loktem od muže, co seděl vedle ní, a pohlédla do umorousané tváře zarostlé vousy. Muž jen hlavou naznačil, kam se má podívat a mlčel. V očích mu viděla beznaděj. Rawerra se ohlédla a strnule hleděla na brány horského městečka. Byly otevřené a všude kam pohlédla, postávali na stráži císařští. Naděje na útěk v tu ránu zmizela. Čeká ji smrt za něco, co nespáchala, obviněná povrchními lidmi. Doplatí na malichernost druhých, a už nikdy nenajde svého bratra. Ani netuší, zda je ještě mezi živými. Kdyby alespoň věděla, že je v pořádku, umíralo by se jí lehčeji. Veškeré stopy na jeho nalezení zmizeli po té, co ji zavřeli. Teď už na ni čeká jen popravčí a špalek.

Projeli širokou branou do Helgenu a první, co spatřila, byl malý kluk v otrhaných šatech, který vykukoval zvědavě zpoza otcových zad na zápraží domku. Ve voze zavládlo ticho. Muži seděli bez hnutí a odevzdaně hleděli na popravčí špalek, který se vynořil po malé chvilce na prostranství před kostelem. S rachotem zastavil a všechny vězně donutili násilím sestoupit z vozu na zem. Rawerra byla mezi posledními. Strnule stála za zády mužů. Nebyla naděje. Odsud neuteče. Velitel pevnosti podle jmen vyvolával vězně jednoho po druhém a posílal je ke kostelu, kde museli v řadě přihlížet popravě. Rawerra s hrůzou v očích sledovala, jak stínají hlavu nevinnému muži a udělalo se jí nevolno. Skoro si nevšimla, že došla řada i na ní. Ale velitel ji na seznamu z nějakého důvodu neměl. V tu chvíli v ní svitla jiskřička naděje, kterou vzápětí uhasili. Ačkoliv nebyla na seznamu, poslali ji na smrt. Lidská nenávist a krutost se tu projevila tím nejhorším způsobem. Od výbuchu zloby ji odradil křik jednoho z vězňů, který se v záchvatu zoufalství pokusil utéct. Nedoběhl ani pár metrů od kostela, když ho zasáhl šíp jednoho ze stráží. Tělo se bezvadně sesulo na zem a zůstalo nepohnutě, bez zájmu ležet v čerstvém nánosu sněhu. Rawerra přestala vnímat. To, co tu viděla, byla ta nejhorší noční můra. Téměř v mdlobách sebou nechala vláčet. Jako hadrovou panenku ji voják vlekl k popravčímu a neurvale podkopl nohy, aby si klekla na studenou zem. Položil ji hlavu násilím na špalek zbarvený čerstvou krví a odstoupil. Rawerra se zhluboka nadechla a zavřela oči. Odevzdaně čekala na smrt. V hlavě ji nesnesitelně hučelo a útroby měla vzhůru nohama.

Smrt však nepřicházela. Pootevřela oči a vyjekla hrůzou. Kolem ní se rozpoutalo peklo. Mezitím, co v mdlobách ležela na špalku smířená se svým osudem, Helgen napadl drak. Objevil se jako přízrak a začal všechno ničit. Zdi budov se bortily a střechy hořely. Vzduch prosycený kouřem se pomalu nedal dýchat. Rawerra zaslechla mezi řevem a burácením něčí hlas a zvedla hlavu. Špinavý muž na ni naléhal, ať se rychle zvedne a jde s ním. Netrvalo ani pár vteřin a vzpamatovala se. Došlo jí, že stále žije a pokud něco hodně rychle neudělá, tak brzy nebude. Oheň se šířil rychle a drak mu svými nálety ještě pomáhal. Malátně se zvedla ze země a klopýtala za mužem k nedaleké kamenné budově, která se doposud zdála nedotčená. Proklouzly dveřmi dovnitř a zabouchly těžké dveře. Přidušená kouřem se rozkašlala a na okamžik si sedla na koberec. Cítila se u konce svých sil a zcela vyčerpaná. V místnosti bylo několik dalších přeživších. Zejména vězni, kterým se podařilo díky situaci utéct. Řev draka a vojáků se ozýval odevšad a muž, který ji sem dovedl, na ni znovu začal naléhat, aby se vzchopila a pomáhal jí na nohy. Na malý okamžik však ztichnul, když se shora ozvala rána a děsivý řev. Zem se začala třást a plameny šlehaly podél zdi vedoucí vzhůru. Po chodech se valil dým a kusy kamení z narušené zdi.

Jakmile burácení ustalo a dým se rozplynul, několik odvážlivců se šlo po schodech nahoru podívat, co se stalo. Její zachránce též. Opřel ji opatrně o zeď a vzdálil se. Rawerra se zklidnila a začala si uvědomovat, že dostala šanci žít, pokud se odsud dostane. Šanci najít svého bratra.

Muž se vrátil po malé chvilce, ale byl sám. Pobídl ji, ať jde rychle za ním a naléhal, že nemají moc času. Hned, jak se odlepila od studené zdi, začal stoupat nahoru po schodech. Vykročila váhavě za ním. Ačkoliv ho neznala a nedůvěřovala mu, neměla moc na výběr. Nahoře v patře byla ve zdi obrovská díra a všude kolem se válela suť kamení, společně se zničeným doutnajícím nábytkem. Muž počkal, až vyjde schody a ukázal otvorem ven na protější dům, který nebyl tolik zdevastovaný a doposud nehořel. Byla to šance na záchranu.

Rawerra na nic nečekala a skočila z okraje zdi. Měla však stále svázané ruce a neohrabaně, jako pytel brambor padala dolů. Podařilo se jí proskočit dírou ve střeše, což mělo za následek tvrdý dopad. Až na pár odřenin se jí nic nestalo. Řev draka, který se ozval poblíž, ji rychle postavil na nohy. Ve zvířeném prachu půdy zahlédla světlo a klopýtala k němu. Musela seskočit další dírou v podlaze do přízemí, kde chyběla celá jedna zeď. U vedlejšího hořícího domu se choulilo pár místních obyvatel a jeden císařský voják, který je nejspíš chtěl odvést do bezpečí. Když ji uviděl, začal křičet, že má jít s ním. Neměla na vybranou, on měl zbraň a ona svázané ruce. Navíc nebylo kam utéct. Za domy bylo vysoké opevnění, které by těžko zdolala.

Odhodlaně vykročila za ním a přitom nepřestala sledovat okolí, kudy ji vedl. Jistě se najde šance na útěk. Kličkovali opatrně mezi hořícími domy a troskami. Musela překročit nespočet mrtvých těl a dýchat dusivý kouř. Nohy měla samý bolák, ale ani nešpitla. Strastiplná cesta skončila ve chvíli, kdy se proti nim z trosek domu vynořil kdosi od bouřných hávů. Poznala ho podle cárů oblečení, co měl na sobě a taky z povozu, kde s ní jel jako vězeň. Začali se mezi sebou dohadovat nehledě na situaci. Drak létal nad jejich hlavami a oni se hašteřili kvůli politice. Obešla císařského a postavila se vedle otrhaného muže, kterého voják nazýval Ulfrikem. Moc jejich rozhovor nevnímala, spíš sledovala draka, který čím dál častěji kroužil nad jejich hlavami. Když se ozval jeho řev, oba muži zmlkli, rozprchli se každý jiným směrem. Rawerra na nic nečekala a klopýtajíc následovala Ulfrika k nedalekým dveřím kamsi do sklepů. Všiml si její přítomnosti včas, aby ji stačil zatáhnout dovnitř před plameny, co na ně drak seslal. Ačkoliv něco stále vypravoval, nevnímala ho a mlčela. Jen slepě následovala jeho kroky po schodech dolů do hluboké tmy. Brzy se octli ve spleti chodeb vězení. V jedné místnosti ještě hořeli louče a na okamžik se zastavili. Nemohli pokračovat dál. Mříže byli zamčené a tak jim nezbývalo nic jiného než čekat. Alespoň tu byli v bezpečí před drakem.

Ulfrik jí rozvázal pouta, za což mu byla velice vděčná a roztřeseně se mnula zápěstí, odřená do krve. Netrvalo dlouho a z chodby za mřížemi se ozvaly hlasy. Byli to císařští, o tom nebylo pochyb. Oba se přitiskli ke stěně, aby je neviděli a hned, jak zpřístupnili cestu, je muž napadl. Rawerra chvilku zmateně přihlížela, než se vzpamatovala a muži pomohla. Byli dva a sám je zabít nejspíš nedokázal. Ačkoliv moc zkušeností s bojem neměla, stále měla svůj vrozený dar. Magii. Znala jen pár kouzel, co ji naučila matka a doposud ji to stačilo. Nikdy neměla důvod ji používat. Teď však nastala chvíle, kdy jim zachránila život. Prohledali těla a vzali si jen to, co potřebovali na cestu dál. Jistě tu je východ ven a oni ho brzy najdou. Cestou spletitými chodbami narazili na pár překážek, které se podařilo lehce překonat společnými silami. Sklepení je zavedlo, až do jeskyně, kde byl cítit závan čerstvého vzduchu. Přidali do kroku a brzy spatřili nebe plné hvězd. I když z velké dálky slyšeli řev draka, v místech kde spočinuli, se zdálo bezpečno. Rawerra znaveně padla do poprašku sněhu a pohlédla svému zachránci do tváře. On se posadil vedle ní a chvilku mlčky hleděli do dáli. Byli k smrti unavení, ale přesto museli jít dál. Nabídl jí pomoc a ona neodmítla. Nedaleko je malá vesnice, kde žije jeho sestra a ta se o ně postará. Poděkovala mu. Po dlouhé době se setkala se soucitem a vlídností.

Po krátkém odpočinku se vydali po úzké stezce vyšlapané od lesní zvěře, dolů do údolí. Už zdálky slyšela hučení vody v řece a zatoužila se umýt. Až v tu chvíli si uvědomila, jak musí příšerně vypadat a zapáchat. Než z nebe zmizela poslední hvězda, kráčeli po dlážděné obchodní cestě směrem k vesnici. Po sněhu nebyla ani památka, a vzduch se zdál teplejší. Vzduchem se nesla vůně dřeva a lučního kvítí. Bylo to příjemné po těch dlouhých měsících ve smrduté kopce.

Continue Reading Next Chapter
Further Recommendations

Kriss Mobbs: Interesting storyline. Thrilling and magical. So many deities involved. Good and bad with good winning. Anyone can read this age 21+ for the mature reader. The blood and gore may be difficult for some. The warnings are welcome

Margaret South: If you're looking for something different this is the place 🌹

queeny sasa: To be honest I didn't think it would be this good at start but it's juss so ka-yute and Maddie was like her mom wild like hell Mikage was super badass the story was awesome

evijak: Like the fun writing style. Also the book seems to be proof-read. It’s important.It is an easy and relaxing read for those who like werewolf romance.

10Tenley: I've read both of the books in the series and I love the story lines in both.Thank you for writing an amazing series.I'm still gonna need the rest of the next book tho.

Arianna: I absolutely loved it

dontknowlove26: I can't believe I am so far in the series all ready there is no way it should be almost done 😞 Great read Thank You!

Margaret: There is nothing in the book I don't dislikeI recommend this book to my friends

itssmezena: love this so much to the point I read every single word and page without skipping in school while I had my midterms going on. U should rlly write an actual book like this. I just wished to see how she became the queen and how everyone respected them both also the only thing I have a problem with ...

More Recommendations

crazybrownmom: Well written! Different from other stories. Constantly keeps you guessing what will happen next! Can not wait to find out how it ends!

Aria: Loved the book and couldn't keep it down till the very end. Amazing plot and good storyline.... Looking forward to reading more of your works...

Mary Young: Need more story

Nachux: I like itIt's very sensualMy sisterBecause it is extravagant

Elizabeth: Toda la historia me a gustado, jimin como hermano muy bueno

RaineyDayz: 5 🌟 It's so cleverly punny and oh so freakin 🔥🥵 One minute I was laughing and the next I was squirming in my seat. Who knew Santa could be so damned sexy 😋🤤 Can't wait for the rest of Sylas and Melody's story ❤️‍🔥

About Us

Inkitt is the world’s first reader-powered publisher, providing a platform to discover hidden talents and turn them into globally successful authors. Write captivating stories, read enchanting novels, and we’ll publish the books our readers love most on our sister app, GALATEA and other formats.