Jednodílovky |T. W. H. |

_Rosaline_

„Lin, jsi v pohodě?” Zeptal se Jay a pomohl mi na nohy. Když jsem se zvedla, všimla jsem si, že na mně pár lidí koukalo.

„Jo jsem ok.” Řekla jsem. „Jste v pořádku?” Zaslechla jsem známí hlas. Patřil jemu. Podívala jsem se na něho a zasekla se. Byl totiž, bez trička. Páni, je sexy. Na co, že se ptal? Úplně mi to vypadlo z hlavy.

„Je ok. Tak můžete zase jít.” Zaslechla jsem Justinův drzý hlas. To mně probralo. Praštila jsem ho do ramene. Měl by se chovat slušně. Radši jsem si ho nevšímala a podívala se na muže, přede mnou.

„Jsem v pořádku. Děkuji za optání.” Pousmála jsem se. Taky se pousmál. „To je samozřejmost. Neviděli jsme se, už?” Zeptal se. Že by si mně pamatoval. Nervózně jsem si zastrčila pramen vlasu, co mi slezl z drdolu.

„Peněženka v taxíku.” Připomenula jsem mu a pousmála se. „Jistě, už si pamatuju.” Usmál se.

„Lin!” zavolal na mně Jay. „Omluvte mně.” Řekla jsem. „V pořádku. Přítel vás čeká.” Řekl. On si myslí, že je to můj přítel? Zasmála jsem se. Podíval se na mně zmateně.

„Omlouvám se. Ale není to můj přítel.” Řekla jsem. Vypadalo to, jako by si oddechl. Otočila jsem se, vzala si věci a otočila se zase na něho.

„Tak to jo. Vidíte, zapomněl jsem se představit. Jsem Tom.” Zářivě se usmál. „Lin, ale to už nejspíš víte. Tak se mějte.” Řekla jsem a odešla za Jaym k žíněnce. Sedla jsem si vedle Jaye a položila veci vedle sebe.

„Hele, od kdy se bavíš s “herečkami” A odkud ho znáš?” Zeptal se Jay. Koukla jsem se na něho a zamračila se.

„Náhodou, je moc milý. Ale když jsem před pár dny jela z práce, tak jsem v taxíku našla jeho peněženku. Tak jsem mu ji druhý den vrátila a k tomu je ještě sexy.” Zasnila jsem se.

„Aby ses neudělala.” Protočil očima. Praštila jsem ho do ramene.

„Buď zticha.” Řekla jsem. Sedla jsem si do tureckého a rozcvičila se. Pak jsem se postavila a předklonila se a zase se narovnala. Koukla jsem se na Toma, který seděl na lavičce a pil vodu. Pousmála jsem se a zase si sedla vedle Jaye.

„Chceš potom hodit, domů?” Zeptal se mně. Vzala jsem si vodu a otevřela ji. „Uvidím, možná si ještě zajdu na večeři, abych nemusela, nic vařit. Potom ti dám vědět, jo?” Řekla jsem a napila se vody.

„Dobře.” Řekl a zvedl se. „Jdu si posilnit svaly.” Přičemž ukázal na svoje svaly na rukou. „Jestli tam nějaký máš.” Zašlebila jsem se a vyplázla jazyk.

„Ha ha, moc vtipný.” Protočil oči a odešel. Zasmála jsem se, zavřela láhev a začala dělat kliky na rukou nahoru a dolu. Ještě několikrát jsem to zopakovala a klekla si na kolena. Cítila jsem něčí pohled na mou osobu, tak jsem se koukla a viděla Toma, jak mě pozoruje. Nechápu, proč na mně tak kouká. Nechala jsem to být a vzala si ručník a utřela se. Vzala jsem do ruky mobil a podívala se, kolik je hodin. Bylo půl šesté. Moc dlouho tu nejsem.

„Mohu si přisednout?” Zeptal se mně něčí hlas. Zvedla jsem pohled od mobilu a podívala se na dotyčného. Byl to Tom.

„Klidně.” Odložila jsem mobil na zem, vzala láhev a zase se napila. Potom jsem zase začala cvičit.

„Jak často sem chodíš?” Zeptal se mně. Byl nějak moc zvědaví, pomyslela jsem si a otočila hlavu směrem k němu.

„Jen když mám čas, to je málo kdy. Většinou dva krát do týdne a o víkendu.” Pousmála se. No jo, mám náročného šéfa s tím nic neudělám, ale zato plat je skvělý. Ne, že bych to dělala pro peníze, spíš protože mě to baví. Navíc šéf je prima chlap. Nebojte, je ženatý a navíc mu je kolem pětačtyřiceti. To je o sedmnáct let víc, než je mně.

„Aha. Moc práce?” Zaslechla jsem. „Přesně.” Odpověděla jsem. „Můžu se na něco zeptat?” Zeptala jsem se. Když může Tom, tak já taky. Vzpomněla jsem si na to, co říkal Jay s těmi “herečkami” jak jim v oblibě říká. I když v Tomově případě jsou to spíš herci.

„Jistě.” Pousmál se.

„No Jay mluvil o nějakých “herečkách” Tak říká těm, co si pronajímají místnost vedle. I když nechápu ty uvozovky, ale to je jedno. Kdyby to neuměli, tak herci ani nejsou. Tak se ptám, patříš k nim i ty?” Zeptala jsem se. Sedla jsem si na zem a koukla na Toma. Bylo vidět, že jsem ho zaskočila a zdál se trošku nervózní.

„Nechci být namyšlený, ale myslel jsem, že podle jména, mě poznáš.” Zatvářil se, jak namyšlenec. Zasmála jsem se nad tím.

„Nějak jsem si tvojí občanku neprohlížela, spíš mě zajímala adresa. Takže, ne.” Řekla jsem a podívala se na něho.

„To si mně překvapila teda. Jinak celé moje jméno je Thomas Hiddleston, ale radši Tom.” Řekl a podal mi ruku. Pousmála jsem se a podala mu svojí.

„Rosaline Scott, jméno mé. Ale pro přátele, jen Lin.” Řekla jsem. Když se naše ruce spojily, projel mnou hřejivý pocit. Na chlapa má dost jemnou ruku.

„Těší mně, Lin.” Pousmál se. „Mě taky, Tome.” Úsměv jsem mu oplatila a podívala jsem se do jeho modrých očí. Najednou jsme se rozesmáli. Bylo to celkem vtipné, až se na nás pár lidí otočilo. Nějak jsem to neřešila, chtěla se postavit, ale nějak jsem ztratila balanc, a omylem jsem spadla na Toma a zase se zasmála, Tom semnou.

„Promiň.” Omluvila jsem se a zvedla hlavu. Přestali jsme se smát a koukali na sebe. Nemohla jsem svůj pohled od jeho oči odtrhnout a on byl na tom stejně.

„Jsi krásná, víš o tom.” Pousmál se. Protočila jsem oči. „Jasně.” Řekla jsem ironicky. To říká každý, ale pochybuju o tom. Nenamalovaná vypadám hrozně.

„Myslím to vážně, Lin.” Pohladil mně po tváři. Přitom doteku jsem se zachvěla. Pousmál se, když cítil, jak jeho dotek na mně působí. Najednou se začal přibližovat, až jeho dech narážel do mé tváře. Přitom těkal očima po mé tváři, až se jeho pohled zastavil na mých rtech. Byla jsem v rozpacích a nevěděla, jestli mám, nebo nemám. Hodně mně lákalo, jak asi líbá? Ježíši, co to povídám nesměla bych, nebo ano? Asi jsem moc přemýšlela, ale když se jeho rty dotkly těch mých, nepřemýšlela jsem a zavřela oči. Přejel svým jazykem po mém spodním rtu a žádal o vstup. Nakonec jsem pootevřela rty a jeho jazyk se dotkl toho mého, až mi přešel mráz po zádech. Zajela jsem mu rukou do jeho vlasů a nechala se unášet jeho polibky. Jeho druhá ruka, se ocitla na mém boku a začal ho hladit. Naše polibky byly čím dál vášnivější. Nemohla jsem se jeho rtů nabažit.

„Lin.” Zavzdychal, když jsem ho jemně kousla do rtu. Odtáhla jsem se od něho a otevřela oči. Prohrábla jsem jeho vlasy. Po chvíli otevřel svoje modřenky a pousmál se. Najednou jsem si vzpomněla na to, kde jsme a porozhlédla se po tělocvičně. Bylo štěstí, že si nás nikdo moc nevšímal. Koukla jsem se zpátky na Toma a všimla si, že na mně s úsměvem kouká. Radši jsem se zapřela rukami o zem a posadila se. Bylo mi dost horko, i když jsem měla, jen spodní podprsenku. Měla bych jít do sprchy. Kde je vůbec Jay? Rozhlédla jsem se, ale nebyl tu.

“Koho hledáš?” Zeptal se Tom, který byl dost blízko mého ucha, až mně jeho dech šimral na krku. Odtáhla jsem se a koukla na něho.

„Hledám Jay, ale nikdy tu není. Nejspíš, už odešel.” Odpověděla jsem, postavila se a vzala věci.

„Promiň, budu muset jít.” Řekla jsem. „Máš, jak se dostat domů?” Zeptal se. Podívala jsem se na něho.

„No nemám, ale zavolám si taxi.” Řekla jsem a mávla rukou. I když se mi taxíkem vůbec nechtělo. Taky si musím koupit něco k večeři, asi se stavím v pizzerii.

„Proč taxi, rád tě odvezu.” Pousmál se a přešel blíž ke mně. Zkoumavě jsem si ho prohlédla. Úplně jsem zapomněla, že nemá tričko. Sakra. Všiml si, jak na něho koukám a šibalsky se na mně podíval.

„Nekoukej tak na mně, já za to nemůžu.” Řekla jsem na obranu. Radši jsem se podívala na hodiny.

„To, už je půl sedmý? No nic, jdu si dát sprchu. Zatím.” Řekla jsem a podívala se mu radši do obličeje.

„Ok, taky bych měl.” Řekl. Pousmála jsem se a odešla. Je dobré, že šatny jsou dohromady se sprchami. Vešla jsem do šatny, přešla k lavičce a položila věci na lavičku. Vyzula jsem si boty a sundala ponožky, ještě svlékla legíny, spodní podprsenku a kalhotky. Odemkla jsem skříňku, vyndala všechny věci, ve kterých jsem přišla a položila na lavičku. Vzala jsem si čistý ručník a odešla do sprchy. Nikdo tu nebyl. Položila jsem ručník na poličku, co tu byla a vlezla do sprchy. Z vlasů jsem sundala gumičku, zapnula si vodu a stoupla si pod ní. Potom jsem vzala sprchový gel, co tu byl a pořádně se namydlila. Umyla jsem si vlasy a všechno spláchla.

Když jsem byla hotová, zabalila jsem se do ručníku a odešla do šatny. Sundala jsem ručník a pořádně se usušila, pak vyždímala vlasy. Ze skříňky jsem vyndala fén a vyfoukala si vlasy. Bohužel nemám, co na hlavu a nemocná být nechci. Když byli vlasy suché, uklidila jsem fén a oblékla se. Dala jsem si špinavé věci do tašky a mobil dala do kapsy džínů. Nazula jsem si boty a odešla ze šatny. Když jsem vyšla, nikde jsem Toma neviděla. Snad neodešel, to bych ho, asi přetrhla. Najednou z pánských šaten vyšel Tom, ale neměl na sobě smoking, jako ráno, nýbrž normální džíny, teplejší bundu. Až teď jsem si všimla, že jsme podobně oblečení. Taky se díval, co mám na sobě.

„Jsme skoro, jak dvojčata.” Zasmála jsem se. Počkala jsem, až přijde blíž.

„Ale jen skoro. Jsi menší.” Řekl. Vtipálek. „Narážíš, na mojí výšku? Nemůžu za to, že jsi, tak vysoký.” Zamračila jsem se a našpulila pusu. To se mi, jako posmívá? Já mu dám, se mi smát a odešla jsem. Zaslechla jsem, jak na mě volá, ale nevšímala si toho a přešla k pultu, u kterého stál Ben.

„Ahoj Lin, Jay už šel. Vypadal dost naštvaně.” Řekl mi. No pěkný, teď bude dělat uraženého.

„Neboj, já mu potom zavolám. Jinak tady máš klíč a uvidíme se, nevím kdy. Víš, jakého mám šéfa.” Protočila jsem oči a zasmála se, pak mu podala klíč.

„To je v pohodě. Chápu není lehké, když pracuješ pro boháče.” Řekl. Opřel se o pult a pousmál se na mně.

„No jo. Ale nemůžu si jinak stěžovat, baví mně to. Tak pá a dobrou noc.” Dala jsem mu pusu na tvář a odešla. Ještě jsem se otočila na Toma a vyplázla na něho jazyk, když se mračil. To má za to, že se mi posmíval. Zapřela jsem se o dveře a vyšla ven. Nakonec jsem se zastavila, vyndala mobil a vytočila číslo na pizzerii a objednala si sýrovou pizzu. Přitom mu nadiktovala svojí adresu. Zavěsila jsem, uklidila mobil do kapsy kalhot a otočila se, když jsem za sebou cítila něčí postavu. Bylo mi jasné, čí je.

„Pořád platí tvůj odvoz?” Zeptala jsem se. Přičemž jsem si stoupla špičky a zavedla hlavu, dívajíc se do úrovně, jeho očích. Posměšně se na mně podíval, protočila jsem nad ním oči. Chytil mně kolem pasu a podíval se na mně. Opřela jsem se o jeho paže, abych nespadla.

„To víš, že platí. Nabídl jsem ti ho.” Pousmál se a dal mi pusu na čelo.

„Víš o tom, že se chováme, jako by jsme spolu chodili a to se, ani skoro neznáme.” Radši jsem se od něho odtáhla a postavila se na chodidla.

„Co není, může být.” Řekl s úsměvem. „Ještě si to rozmyslím.” Řekla jsem a rozhlédla se. Jaké může mít auto?

„Co hledáš?” Zeptal se. „Tvé auto. Co jiného?” Nadzvedla jsem obočí.

„Tu není. Parkuji jinde, pojď.” Rozešel se. Tak jsem šla za ním, až se pár lidí na nás otočilo, nechápala jsem proč.

„Proč na nás, tak koukají?” Zeptala jsem se a podívala se na něho. „Nevšímej si jich. Ano?” Podíval se na mně. Tak jsem přikývla a neřešila to. Zašly jsme za roh a přešli k nějakému autu. Až teď jsem si ho prohlédla.

„Páni. Pěkné auto.” Řekla jsem uznale a pousmál se.

„Moc děkuji. Prosím.” Otevřel mi s úsměvem dveře. Úsměv jsem mu oplatila, nasedla a tašku dala pod nohy. Prohlédla jsem si vnitřek auta a potom se připoutala. Když se zabouchly dveře, otočila jsem se na Toma. Ten se pousmál a nastartoval.

„Můžeme?” Zeptal se. Přikývla jsem a nadiktovala mu, kam má jet. (Neznám žádnou ulici v Londýně, tak si prosím, nějakou vymyslete. Předem se omlouvám, nikdy jsem v Londýně nebyla.)

„Jestli chceš, můžeš se na něco zeptat.” Řekl s menším úsměvem a podíval se na mně. Potom se věnoval řízení. Přemýšlela jsem na co.

„Kolik máš sourozenců?” Zeptala jsem se. No co, věk mě nějak nezajímá, víc jak pětatřicet mu nebude. Zasmál se.

„Já myslel, že tě bude spíš víc zajímat, co dělám. Než kolik mám sourozenců. Ale mám dvě sestry. Ty?” Zeptal se.

„Nezapomněl si, že to už vím a mám mladšího bratra, Jacka.” Pousmála se. „Teď se můžeš zeptat ty.” Prohlédla jsem si ho. Těkal očima na mně a zpátky na silnici. Pak zastavil na červené.

„Hm, tvůj oblíbený film?” Zeptal. Film? „Těch je hodně. Stmívání, S láskou Rosie, Den nezávislosti a Parchanti.” Řekla jsem a koukla se z okénka, když zabočil do mojí ulice.

„Dobrý výběr. Oblíbený herec?” Zeptal se a mrkl na mně. „Hele moc dobře víš, že jsem to nevěděla. Jinak Lily Collinsová, Julia Roberts, Liam Hemsworth a ten, co hrál Sherlock, ale jméno si nepamatuju.” Řekla jsem. Akorát parkoval.

“Jmenuje se stejně, jak ten kluk se kterým ses bavila a pak mu dala pusu.” Řekl. No jo Benedict se jmenuje. Zdálo se mi to, nebo jsem zaslechla v jeho hlase, jako by mu to vadilo. Nechápala jsem proč. Že by žárlil? Ale nevím proč, vždyť se skoro neznáme, i když jsme se líbaly. Dívala jsem se z okénka a všimla jsem si před barákem kluka s donáškové z pizzou v ruce. Když Tom zastavil, předklonila jsem se, vzala tašku a začala hledat peněženku.

„Sakra, kde je ta peněženka.” Řekla jsem si pro sebe. „To nech, já to zaplatím.” Nabídl se Tom. Tak ne, až tak potichu.

„Ani náhodou, na pizzu ještě mám.” Konečně jsem ji našla. Vyndala jsem pět liber a vystoupila.

„Já to tak nemyslel.” Zavolal zamnou Tom, když jsem byla venku a došla k tomu klukovy.

„Omlouvám se, nějak jsem to nestihla, jak dlouho tu čekáte?” Zeptala jsem se. Kluk se na mně podíval a pousmál se.

„To je v pořádku, stejně, už končím.” Řekl a podal mi pizzu. Vzala jsem si jí a dala mu peníze.

„Tak děkuji.” Poděkovala jsem. „Nemáte zač.” S úsměvem odešel. Oddechla jsem si, přešla k Tomovu autu a vyndala jsem tašku.

„Moc děkuju za odvoz, už půjdu.” Řekla jsem. Dala si tašku, přes rameno a chtěla odejít, když jsem zaslechla bouchnutí dveří.

„Počkej, Lin.” Zavolal Tom. Tak jsem zastavila a otočila se na něho. „Víš, že jsem to tak nemyslel. Jen jsem to řekl, abys nemusela hledat peněženku.” Řekl mi a pousmál se. Koukla jsem se mu do obličeje. Bylo vidět, že ho to mrzí.

„Já taky ne.” Pousmála jsem se. Trošku si oddechl, přešel ke mně blíž a objal mně okolo pasu.

„Jestli bys chtěla, rád bych ti stou pizzou pomohl a možná nejen s ní.” Řekl, přičemž sklonil hlavu a políbil mně, mezi tváří a krkem.

„Nejdeš na to nějak rychle?” Vydechla jsem vzduch z plic.

„Možná.” Podíval se na mně a narovnal se. To mi dělá schválně. Nic jsem na to neřekla, podala mu pizzu a odešla k baráku. Zaslechla jsem jeho smích, a potom zamknul auto. Když jsem našla klíc, odemkla a počkala, až přijede. Potom jsme přešly k výtahu a já zmáčkla tlačítko.

„Hm sýrová, moje oblíbená.” Řekl. Otočila jsem se na něho.

„Hele zavři to, nebo bude studená.” Rozkázala jsem mu. Omluvně se pousmál a zavřel víko. Když výtah přijel, nastoupila jsem a Tom hned po mně. Zmáčkla jsem páté patro a opřela se o zeď výtahu. Po chvíli cinkl výtah, tak jsme vystoupily. Přešla jsem k bytu, odemkla ho a vešla dovnitř, pak počkala, až vejde Tom a rozsvítila. Položila jsem tašku na zem, sundala si bundu a boty. Pak si vzala tešku a podívala se na Toma.

„Počkej prosím v obýváku, za chvíli jsem tam.” Pousmála se a odešla do pokoje. Přešla jsem do koupelny a vyndala věci. Dala jsem je do špinavého a odešla z taškou zpátky do pokoje. Sundala jsem si svetr, přešla jsem ke křeslu a položila ho. Sundala jsem si džíny, složila je a položila, taky do křesla. Ještě jsem si sundala tričko, ale to jsem odnesla do koupelny. Jen ve spodním prádle, jsem odešla z koupelny a přešla, ke skříni a vyndala si kraťasy a tílko. Rozepla jsem si podprsenku a oblékla si tílko, potom kraťasy. Vzala jsem si ještě ponožky a napsala zprávu Jayovi a položila mobil na stolek. Odešla jsem z pokoje a přešla do kuchyně. Kde jsem vyndala džus z lednice, vzala ještě skleničky a odešla do obýváku, za Tomem.

„Dáš si taky džus?” Zeptala jsem se a koukla se na něho.

„Rád.” Pousmál se. Přešla jsem ke stolku, položila krabici se skleničami a sedla si vedle Toma.

„Vybral jsem film, jestli to nevadí.” Podíval se na mně tázavě. Zakroutila jsem hlavou, že ne. Potom jsem si vzala kousek pizzy, opřela se a kousla si. Tom si vzal taky kousek pizzy. Koukla jsem se na televizi, akorát tam byly nějaký Vikingové, nebo co.

„Na co, že koukáme?” Zeptala jsem se a podívala jsem se na něho. „Nech se překvapit.” Pousmál se. Pokrčila jsem ramena a zadívala se. Vůbec mi to nic neříkalo. Najednou se tam objevily, nějací malí kluci s nějakým chlapem, byl dost starý, tak kolem šedesáti? Nevím. Vzala jsem si krabici s džusem a nalila do skleničky. Skleničku jsem vzala do ruky a napila se.

„Nechceš mi říct, na co koukáme? Nějaký Vikingové, nebo co?” Zeptala jsem se, až se Tom málem zadusil. Poplácala jsem ho po zádech.

„V pohodě?” Zeptala jsem se a koukala na něho. Chudák, neumí, ani jíst. To jsou způsoby. Podala jsem mu skleničku, aby se mohl napít. Vzal si jí ode mne a napil se.

„To nejsou Vikingové, jak si řekla, ale Asgarďané.” Řekl a zasmál se.

„Asgar, co?” Koukla jsem se na něj nechápavě. „Poslouchej a uvidíš.” Uchechtl se. Protočila jsem oči a zadívala se. „Hele, ten blonďák je dost podobný mladému Hemsworthovi. Ale bez těch vousů, barvy vlasů a vypadá starší, než Liam.” Řekla jsem, naklonila se a vzala si další kousek pizzy. Cítila jsem jeho pohled na mně. Tak jsem se na něho podívala a všimla si, jak na mně kouká.

„Co?” Zeptala jsem se. Kousla jsem si do pizzy a oblízla rty. Všimla jsem si, jak se jeho pohled, zastavil na mých rtech. V duchu jsem se zasmála.

„To je Liamův bratr Chris. Nic, jen se koukám. Sluší ti to.” Řekl a pousmál se. Hm, když to říká. Koukla jsem se na něho a potom zase na televizi. Aha, je mu dost podobný, vůbec jsem nevěděla, že má Liam bratra. Objevily se tam, nějací modří šmoulové. Ne, to jsou obři. Snad to nebude nuda. Zatím, teda nic moc. Opřela jsem si rukou hlavu a koukala znuděně na to. Aha, už chápu, ti malý kluci, už nejsou malý, ale velcí. Ten s černými vlasy, vypadá, jako Tom, ale má jinou barvu vlasů a nemá strniště, jako teď. Taky vypad mladší, než Tom teď. Otočila jsem hlavu a zadívala jsem se na Toma. Potom zase na toho v televizi.

„Víš, že vypadá, jak ty. Jen, že má jiný vlasy, nemá strniště a vypadá mladší, jak ty.” Řekla jsem a dojedla zbytek pizzy. Šáhla jsem po skleničce a napila se.

„Dobrý postřeh. Jinak film je starý čtyři roky.” Řekl a podíval se na mně. Takže teď bude o čtyři roky starší, než před těmi čtyřmi roky. Nechápala jsem, to jsem tak blbá? Otočila jsem hlavu na Toma a koukla se na něho.

„Chceš mi říct, že jsi to ty?” Zeptala jsem se a uchechtala se. Zadíval se na mně dost vážně. Přestala jsem se smát a koukala na něho, jak idiot. Zasmál se mému výrazu, zase jsem protočila oči.

„Hele, nech toho, jo.” Založila jsem si ruce na hrudi a dělala uraženou. Vím jsem urážlivý tip, ale už jsem taková. Vypadá to, že to zabralo, protože se ke mně trošku víc přiblížil.

„No tak, dělal jsem si srandu.” Řekl a pohladil mně po noze. Nic jsem neříkala, jen se koukala na televizi. Pousmála jsem se, ale nepohnula jsem se.

„Ty jsi, ale mrška. Viď.” Uchecht se a začal mně lochtat. Nevydržela jsem to a rozesmála se, přičemž jsem spadla na gauč. Ležela jsem a Tom se na demnou skláněl.

„Ale skočil jsi, na to. Co?” Řekla jsem se smíchem a podívala se na něho.

„Pravda.” Řekl a zadíval se na mně. Dívali jsme si vzájemně do očí, než se Tom sklonil a políbil mně na krk.

„Nechtěl ses koukat?” Zeptala jsem se a prohrábla mu vlasy. Otočil hlavu, koukl se na televizi, a potom se koukl zase na mně.

„Stejně tě to nebaví.” Řekl. To je pravda, tak vzal ovladač, vypnul televizi a ovladač dal zpátky na stůl. Potom se otočil zpátky na mně a pousmál se. Úsměv jsem mu oplatila a pohladila ho po tváři. Sklonil se k mému obličeji a dal mi pusu na rty, pak se zase odtáhl. Trochu mě začala bolet noha, tak jsem ji narovnala. Zapištěla jsem, když si mně posadil na svoje nohy, aby se mi líp sedělo. Objala jsem ho kolem krku a zasmála se. Taky se zasmál a dal mi pusu na krk.

„Lochtáš.” Řekla jsem, když mě políbil na krku. „Hm.” Zamručel mi do krku a začal mi pokládat polibky po celém krku, až se jeho rty ocitly na mých.

***

3594 slov. :O Ps: Příjemné čtení. :3

***

Hiddlinka_7