Jednodílovky [FF]

All Rights Reserved ©

Summary

Soubor různých povídek, příběhů a tak dále. ;) obsahuje fanfikce na různé herce a tak dále. 😉 Příběhy jsou přidávány v různých intervalech (objevují se zde i starší věci), většinou je přidán i datum napsání díla. 😉 Většina jednodílovek je psána z pohledu čtenář/požadovaný člověk. 😉 Vstup na vlastní nebezpečí! 🤗 Račte dál! 💪🏻

Genre:
Romance / Humor
Author:
Kristie Mayer
Status:
Ongoing
Chapters:
3
Rating:
n/a
Age Rating:
18+

Something Stupid [Paul Rudd]


„Christophere, nemám náladu na další hádky. Proč tu musím zůstávat taky?” zeptala se brunetka rozmrzele. Poklidný večer si představovala úplně jinak. Doufala ve večer se svými nejbližšími, ne v infiltraci nepřátel na domácí půdu.

„Je to můj kamarád a já ho nevyhodím. No tak, slíbil mi, že se bude chovat slušně. Dej mu šanci, prosím,” zaprosil Chris a pokusil se o obměkčující úsměv. Ten většinou bezkonkurenčně zabíral. Brunetka se zhluboka nadechla.

„No tak dobře. Jen se pokuste tentokrát nic nerozbít nebo řešit policii,” zabručela s protočením očí. Tato odpověď jí vynesla objetí a polibek na tvář.

„Jsi nejlepší, T/J! Slibuju, že to tentokrát bude bez problémů. Ani nebudeš vědět, že tu někde jsme. Kluci dorazí okolo šesté, takže tě nebudeme rušit,” spustil téměř okamžitě Chris. T/J se rozesmála. Pár hodin uteklo, když si zašla do kuchyně uvařit kávu. Měla zrovna práce nad hlavu, neměla čas řešit pánskou jízdu svých spolubydlících. Dalo se počítat s tím, že se jejich dýchánek jako vždycky neobejde bez komplikací. A jedna z nich právě zazvonila u dveří.

„Zdravíčko, pane domácí! Tak to rozjedem! Kde jsou všichni?“ozval se povědomý hlas prostorem.

„Nazdar! Jdeš pozdě, brácho! Všichni už jsou dávno tady. Pojď, jsme v obýváku,” zasmál se Chris a poplácal svého kamaráda po rameni. Příchozí pokynul lahví v ruce.

„Tohle by se mělo dát vychladit. Nějak jsem to nechal zteplat,” přidal příchozí. Do debaty se připojil ještě jeden hlas.

„Promiň, musel jsem si ještě něco zařídit. Nechal jsem doma klíče. Nejdu moc pozdě?” dodal druhý hlas, když si sundával svou koženou bundu a odkládal ji na věšák. Prostorem se ozvalo tříštění skla. Chris si prsty přejel kořen nosu.

„Jsi tu právě včas. Kámo, hoď tu láhev do lednice, prosím. Já musím jít zkontrolovat stav bytu, nebo nás T/J zabije,” prohodil a rychlosti blesku se vydal za zbytkem hostů. Tohle jeho spolubydlící nemusela vědět.

„Ukaž, odnesu to. Běž za ostatními. Hned jsem u vás,” ozval se hlas posledního příchozího chodbou. Jeho kroky se vydaly do kuchyně. T/J se snažila co nejrychleji vyklidit pole, ale nebyla dost rychlá.

„Přede mnou nemusíš utíkat, Spitfire. Rád tě vidím,” zamručel příchozí směrem k T/J.

„Ahoj, Paule. Neutíkám, byla jsem dávno na odchodu.”

„A proto jsi tu nechala na lince svoji večeři? Přiznej si, že tu se mnou nechceš být sama. Z nějakého důvodu se mi vyhýbáš a já bych rád věděl proč,” zeptal se se zájmem. T/J se na něj konečně otočila a pár kroky se k němu přiblížila.

„Tobě se nevyhýbám. Myslela jsem, že jde Joey. Nemám dneska náladu na jeho řeči. Na to mám až moc prace.”

„Nikdo střízlivý by Joeyho nevydržel poslouchat moc dlouho. Tomu rozumím. Jen jsem si myslel, že se ti jeho dvoření líbí. Není to zas tak špatný kluk,”

„Paule, nic proti, ale nesnažíš se mě tu přesvědčit o tom, abych si něco začala s Joeym, že ne?”

„To jsem až tak očividný? Budu se muset polepšit!”

„Promiň, Paule, ale Joey vážně není můj typ. Nemůžu ho vystát. A mimo to jsem zadaná.”

„Jak je možné, že mi to nikdo neřekl? Asi mě zabiješ, ale já vám dvěma na zítra večer zamluvil stůl v nejlepší restauraci ve městě,” zamračil se Paul rozmrzele a podrbal se na zátylku. T/J začínala bublat.

„Paule, -” začala s decentně výhružným hlasem. V ten moment se Paul rozesmál.

„Spitfire, měla by ses vidět! Vtip, byl to jen vtip! No tak, nemrač se na mě. Vím, hodně blbý vtip,” stále se smíchem ve tváři si ji přitáhl blíž k sobě.

„Moc dobře víš, jak moc mi JJ leze na nervy. Tyhle tvoje vtípky mě jednou přivedou do hrobu. Vždycky řekneš nějakou blbost,” pousmála se na něj zpátky a volnou rukou narazila do jeho hrudi. Zadívala se mu do očí a jejich smích pomalu utichal.

„Vždycky říkám blbosti? Jako třeba miluju tě? Nebo kterou blbost máš na mysli tentokrát?”

„Paule, tohle už jsme si snad vyjasnili.”

„Spitfire, nevyjasnili jsme si vůbec nic. Snažíš se sama sebe přesvědčit o tom, že ke mně nic necítíš. Já nejsem ten, kdo by si měl udělat pořádek ve svých vlastních pocitech. Moc dobře víš, že tohle může mít dva konce. Přiznáš si to a budeme všichni šťastní, nebo nepřiznáš a zničíš životy několika lidem najednou. Je to na tobě,”

„Víš ty vůbec, co tu po mně žádáš?”

„Ano, vím to naprosto přesně. Buď půjdeš za hlasem vlastního srdce, nebo zůstaneš v nefunkčním vztahu. Nic míň, nic víc. Miluju tě a tvé rozhodnutí budu respektovat. Ať už se rozhodneš jakkoliv,”

Paul se nahnul a políbil ji na tvář.

„Ať už se rozhodneš jakkoliv, víš kde mě najdeš,” dodal a vytratil se pryč z kuchyně.

„Co tu blbneš? Nemělas makat na nějaké zprávě?” nesl se kuchyní Chrisův hlas. T/J netušila, jak dlouho tam po Paulově odchodu stála.

„Už jdu. Jen jsem si přišla pro něco k pití a k jídlu, abych neusnula moc brzo,” odvětila a přihodila falešný úsměv.

„Stalo se něco? Volal Scotty? Nebo proč jsi tak mimo?”

„Ne, Scotty je pořád v zahraničí a v pořádku. Nic se nestalo. Jen srážka s realitou. To přejde,” usmála se znovu a tentokrát se dokonce snažila o autenticitu. Christopher se naštěstí na nic víc nevyptával. Paul měl pravdu. Musela konečně čelit sama sobě. Celou noc nemohla usnout. Pánové končili někdy nad ránem, ale T/J se tou dobou pouze převalovala v posteli. Celou noc přemýšlela nad tím, jak celou situaci vyřešit. A po delším telefonickém rozhovoru s druhým koncem zeměkoule si byla naprosto jistá tím, který konec si vybere. Vzala si na sebe župan a vyšla z pokoje. Celý byt spal. Nepořádek nebyl tak velký, jak by předpokládala. Chris to měl tentokrát opravdu pod kontrolou, což ocenila. Nadechla se a zamířila ke dveřím na druhém konci chodby.

Znovu se zhluboka nadechla, zvedla ruku do úrovně očí a zaklepala na dveře před sebou. Nic. Zaklepala znovu. Nic. Zaklepala potřetí. Nic. Zklamaně stáhla ruku zpátky k tělu a rozhodla se k návratu do svého pokoje.

„Sprcha takhle ráno je vážně zázrak! Člověk nesmrdí jako žumpa, probere ho to a při správně nastavené teplotě i uklidní. (...) Copak?” usmál se na ni Paul s ručníkem okolo pasu a dál si sušil druhým ručníkem své mokré vlasy. T/J ho bez váhání políbila.

„Woa, brzdi, Spitfire. Jinak si budu tu sprchu muset zopakovat v eskymáckém provedení. Ne že bych si chtěl stěžovat, ale mám pocit, že jsi mi asi chtěla něco říct, vzhledem k tomu, že jsi tu tak brzo ráno. Takže co jsi potřebovala?”

„Potřebuju tebe. Nikoho jiného než tebe. A byla jsem hodně pitomá. Miluju Tě.”

„Někdy říkáš hrozný blbosti, Spitfire,” šibalsky se na ni pousmál a přitáhl si ji k sobě za pásek županu.

„Zmlkni a polib mě.”

Paul se nenechal dlouho pobízet a s obrovským úsměvem ji políbil.

„Taky tě miluju, T/J,” odvětil a tentokrát ji políbil bez pobízení. Otevřel dveře od svého pokoje a oba je vtáhl dovnitř.


Původně publikováno: 1. května 2020


Continue Reading Next Chapter
Further Recommendations

Wanda: A wonderfully written erotic/romance story of young adult love and friendship. So fabulously written with careful imagination and creativity. Bring your box of tissues and be ready for the unexpected. An incredible read, that is to be continued... 💕💕💕

carmenvansittert: I am really enjoying this series. I read every chance I get just to see what happens next! Loving this series

Rebeca Gonzalez Cantu: I didn’t love the grammar but I loved the story!

Lilly: This is one of the most beautiful stories I have read!!! I loved it 😍😍 GREAT JOB!!!

carmenvansittert: Not perfectly written, but I am really enjoying this series. Cannot wait to see what happens next

lunasaintlaurent: This is amazing 😍 really looking forward to more short stories in the future in this series!

More Recommendations

Deign Pen: I like how it ended and I think I have to take some time to get my thoughts together. You can broaden your audience by publishing your story on NovelStar Mobile App.

Deign Pen: Very Interesting. I suggest you join NovelStar’s writing competition this April.

Kellyyrvdfb: I've really enjoyed this series. Couldnt put it down once I started reading it. Hope you all enjoy them as much as I have

Ingrid: I like the story line so far. Pretty good writing skills. I have to get more into the story to form a complete revuew

Sara Millar: I am loving the story can you please tell me where I can find the full version of this please

Jennifer Leigh Anne Ciliska: Awesome read thank you for sharing your story with me

About Us

Inkitt is the world’s first reader-powered publisher, providing a platform to discover hidden talents and turn them into globally successful authors. Write captivating stories, read enchanting novels, and we’ll publish the books our readers love most on our sister app, GALATEA and other formats.