1. ČÁST
Zvonek oznamující konec školy zazvonil. Po chvíli se z mohutných dveří oprýskané školní budovy vynořil dav hlučných a neukázněných teenagerů, kteří do sebe vráželi a překřikovali jeden druhého. Tak jako většina dospívajících, ani oni se už nemohli dočkat, až si zajdou někam se svou skupinkou přátel, nebo až si doma zahrají jejich oblíbenou hru.
To ale nebyl případ Tadeáše – nenápadného chlapce s kudrnatými černými vlasy oděného v huňatém svetru barvy inkoustu a šedých džínách, který nedávno oslavil své patnácté narozeniny. Ten teď mířil do místní knihovny. Našlapoval nejistě, na hlavě měl nasazená sluchátka a pohledem jako by propaloval chodník, po němž kráčel. Sem tam byl donucen uhnout na trávník mimo cestu, když zrovna kolem procházela velká skupina lidí. Nakonec dospěl na roh špinavé městské ulice, kde stála knihovna v celé své kráse.
Tadeáš nedočkavě otevřel dřevěné dveře a vešel do obrovské místnosti plné knih.
Hned mu do nosu udeřila ta nezapomenutelná vůně dřeva, starých nažloutlých listů, ale i stránek nových a neposkvrněných. Nesměle pozdravil blonďatou knihovnici s tlustými brýlemi, která seděla za pultem, zapisujíc cosi na kus papíru, a rychle zamířil ke stolku schovaného v tom velkém bludišti písmen v uličce tak daleko od vchodu, že tam běžný návštěvník jen tak nezavítal. Shodil ze zad svůj těžký školní batoh a sluchátka i s mobilem položil na stůl.
On sám potom začal procházet nedaleké uličky, prohlížel si různé tituly a přejížděl prsty po jejich hřbetech. Ve většině se jednalo o žánr sci-fi nebo fantasy.
Zrovna si prohlížel knihu o bojovníkovi z Japonska, který v sobě objevil skryté magické nadání, když tu koutkem oka zahlédl svazek v obyčejných hnědých deskách. Mezi vší tou barevností a leskem nových děl opravdu vynikal. I název byl prostý, nesnažil se lákat čtenáře a zněl opravdově – HISTORIE. Co dělá knížka o historii tady? Problesklo hlavou černovláskovi, zatímco se pro ni shýbal. Na dotek byly desky knihy tvrdé a opotřebované a papír uvnitř tenký a jemný. Proto Tadeáše překvapilo, když si prohlédl datum vydání -2022. V mysli mu kolovala jenom jedna myšlenka. To není možný. V náhlém rozrušení úplně zapomněl na samuraje z Japonska a i s tou zvláštní knihou běžel zpět do svého tajného úkrytu.
Rychle si sedl za stůl a začal číst. Oči mu napjatě kmitaly z řádku na řádek a dlouhé prsty hbitě otáčely jednotlivé stránky. Dozvěděl se, že děj začínal už v pravěku a do detailů vykresloval tehdejší život lidí i jejich vývoj. Svazek popisoval dobu vlády Alexandra Velikého i Sáma. Líčil, jak se lidem vedlo v době Karla IV. a jaké zbraně se používaly ve třicetileté válce. Na první pohled docela obyčejná kniha o dějinách světa. Něco zvláštního na ní ale přeci jen bylo. V každém období jakoby si autor našel člověka, skrz kterého příběh vypráví. Z tohoto důvodu byla každá doba popisována jen z jednoho úhlu pohledu a čtenář se dozvěděl jen to, co prožil daný „hrdina".
A ještě něco. Kniha vyprávěla i budoucnost. Konkrétně do roku 2496, kdy na Zemi spadl meteorit a nastal konec světa.
Takže to je tak trochu sci-fi. Uvažoval Tadeáš, když četl o létajících autech a technických vymoženostech „budoucnosti". Co ale v tu chvíli ještě netušil, bylo, že už brzy mu nic z toho jako sci-fi připadat nebude...
