Dům pod Hůrkou II

Summary

Frantův syn Filip objevil starý deník a v deníku fotku tří mužů byl to Franta, Kamil a Pepa . Filipovi se začnou zdát divné sny ve kterých vidí skříň která je obvázaná řetězem a zakopána v lese.

Status
Complete
Chapters
3
Rating
n/a
Age Rating
13+

Krev a třísky



„Otcové staví stěny. Synové hledají dveře.“



---


👦 Kapitola 1: Filip


Je mu 17. Matka nikdy neřekla, jak jeho otec zemřel.


Jen že „odešel ochránit přátele a už se nevrátil.“


Ale jednoho dne Filip v dědově garáži najde starý deník.

Uvnitř: fotka tří mladých mužů – Franta, Kamil a Pepa.

A pod ní poznámka:


> „Skříň drží. Ale jak dlouho? Jestli někdy praskne, musí to být krev, která ji znovu zavře.“





---


🪵 Kapitola 2: Skříň


Filipa trápí zvláštní sny. V nich vidí les, vykopanou jámu a obvázanou skříň.


S každým snem se místo stává reálnějším.

Až jednoho dne najde les podle stínu stromů ve snu.

A tam, v zemi, opravdu najde zrezivělý železný řetěz.


Začne kopat.



---


🚪 Kapitola 3: Dveře se otevírají


Skříň je stále pevná. Ale když na ni Filip sáhne, ucítí pulzování.

Jako by dřevo mělo srdce.

A když se dotkne kliky, zaslechne hlas:


> „Filipku… neotvírej. Už to téměř spí…“

Je to Frantův hlas.




Ale jiný hlas šeptá hlouběji:


> „Jsi syn. Máš právo vědět. Máš právo vejít.“




Filip skříň otevře.



---


🕳️ Kapitola 4: Uvnitř


Uvnitř není dno.


Jen nekonečná temnota, jako studna.


Filip do ní spadne – a probudí se v jiném prostoru.


Chodby, stěny z dřeva.

Obrazy lidí bez očí.

A v centru – muž přibitý na stěně hřeby z olova.

Franta. Jeho otec. Živý. Uvězněný. Strážce.



---


🗣️ Kapitola 5: Rozhovor


Franta:


> „Filipe… tys přišel. Ale proč?“

Filip:

„Chci tě zachránit.“

Franta:

„Zachránit mě znamená pustit jeho. Já jsem víko. A ty… jsi klíč.“




Zlo se probouzí. Karlova entita, silnější, pokroucenější, využívá Frantu jako tělo.



---


🔥 Kapitola 6: Oheň z krve


Filip se rozhodne:


Nepustí otce.


Nepustí zlo.



Vezme střep ze zrcadla, které se zjeví v rohu místnosti – a vypíše vlastní jméno krví na stěnu.


Dřevo začne hořet.

Franta křičí, ale usmívá se.


> „Teď jsme oba víkem. Dveře se zavírají. Ty je zavřeš… zevnitř.“





---


🪦 Epilog


Skříň shoří v lese.


Pepa a Kamil, teď staří muži, cítí náhlou úlevu.


Na místě zůstane jen popel, zrcadlový prach a fotka Franty a Filipa.


Na zadní straně kdosi dopsal:


> „Když otcové mlčí, synové musejí mluvit.“





---


🎭 KONEC... nebo ZAČÁTEK NOVÉ LINIE?