POSTAVY, které si čtenáři zamilují
Postavy by v příběhu měly být určitě prvkem, na který je potřeba se soustředit ze všeho nejvíc. Jistě, na ději záleží, ale ten bude nějak plynout tak či tak. Co ale vaše čtenáře musí zaujmout, a co bude hlavní příčinou toho, jak se děj vyvíjí, jsou hlavní hrdinové vašeho příběhu. Čtenář se do role hrdiny vašeho příběhu musí vžít, musí mu na něm záležet, jinak nebude mít jediný důvod u vaší fikce zůstávat. Čistý děj osekaný o prožívání postav je vlastně jen popis po sobě jdoucích událostí — a kdybychom toužili po tom, můžeme si přečíst noviny.
Koho zajímá holka, která neví co s životem, doma kouká na telku a chroupe popcorn? To dělat samozřejmě může, jen to nesmí být hlavní náplní všech jejích dní. Buďte upřímní, četli byste to sami?
V tomto článku na vás čeká pár tipů, jak vytvořit takovou postavu, která bude působit realisticky, a tedy pro čtenáře nebude těžké s ní její starosti prožívat. Možná si v ní nakonec najdou i fiktivního nejlepšího kamaráda.
CÍL - PO ČEM TOUŽÍ?
Znát dlouhodobý cíl vaší postavy je nesmírně důležité, protože vám určí impulsy jejího chování, její reakce a rozhodnutí v situacích, které ji potkají. Cíl se liší podle žánru, ve kterém tvoříte — v hororu bude cílem hlavní postavy pravděpodobně přežít, v detektivce bude cílem detektiva dopadnout vraha a podobně. Pozor ale, tohle jsou jen obecné věci. Může se taky stát, že píšete romantickou komedii a cílem hlavní hrdinky je stát se zpěvačkou.
Nebo jiný příklad, na pohádce, kterou jistě všichni znáte: Shrek — jeho cílem je získat zpět svou bažinu, kam mu království nastěhovalo všechny pohádkové bytosti… a všichni víme, že to neskončí jenom bažinou 😉
Teď, když jste si stanovili dlouhodobý cíl, je potřeba si stanovit také krátkodobé cíle, které buď odstraňují překážky na cestě za cílem dlouhodobým, nebo k němu postavu přímo přibližují.
Příklad: Dívka chce být zpěvačkou, ale aby se k tomu dostala, potřebuje teď vyhrát talentovou soutěž/dostat se na konzervatoř/získat hlavní roli ve školním muzikálu… fantazii se meze nekladou!
Zároveň si, prosím, uvědomte, že cílem by neměly být obecné věci jako je štěstí, láska a tak dále — na tom není nic zvláštního, to chce KAŽDÝ!
MOTIVACE - PROČ CHCE VAŠE POSTAVA TO, CO CHCE (JEJÍ CÍL)?
Každý má něco, co ho nutí pokračovat, díky čemu překonává překážky a nevzdává se. Je to proto, že se snaží svému otci dokázat, že to zvládne? Chce se pomstít svým spolužákům, kteří ji šikanovali? Chce zachránit unesenou princeznu, protože má výčitky svědomí, že na tom nese podíl viny? Dostane za to tučnou finanční odměnu?
Motivaci můžeme rozdělit na dva způsoby:
negativní — strach, pocit viny, výčitky, pýcha, ješitnost, chamtivost,…
pozitivní — láska, odhodlání, vášeň,…
Cokoliv si jen vymyslíte, dodá to vašim postavám důvod k jejich akcím, činům, nehledě na to, že to do sebe bude víc zapadat a obecně působit mnohem přirozeněji. Nebo si snad umíte představit, že by někdo dělal něco pro svou budoucnost jen tak, protože se zrovna nudí? I kdyby ano, věřte mi, že by to určitě nestálo za celou knihu.
Odhodlal by se princ přemoci sedmihlavého draka jen proto, že zrovna nemá co dělat? Asi těžko. Buď za to má slíbenou princeznu, půl království, bohatství, slávu (ješitnost), nebo mu prostě někdo řekl, že na to nemá.
Motivaci můžeme rozdělit ještě jinak:
vnější (externí) — chci být zpěvačka, abych byla bohatá a slavná
vnitřní (interní) — chci být zpěvačka, protože miluju zpívání
Vaše postava by měla mít oba dva typy, respektive si z každé strany (vnější i vnitřní) vybrat důvod, proč po naplnění toho cíle tolik touží.
PŘEKÁŽKA/Y - CO VAŠÍ POSTAVĚ BRÁNÍ V TOM, ABY DOSÁHLA SVÉHO CÍLE?
Pokud byste svým postavám dali všechno naservírované na stříbrném podnose, zbylo by vám vůbec něco, o čem psát? Proč by se pak měl čtenářům tajit dech a vaše psaní je nutit otáčet stránky do tří do rána? Ani v opravdovém životě to tak přece nefunguje.
Právě proto musíte svým postavám naházet do cesty nějaké množství větších a menších překážek.
Vrátíme se ke zpěvačce – moc se snaží, je už ve třetí řadě Superstar po sobě a stejně se nedostane dál než do druhého kola. Nebo může dostat klidně nějakou příšernou nemoc, která ji připraví o hlas a ona bude muset přehodnotit své cíle (a stát se místo zpěvačky virtuosem ve hře na harfu).
Další příklad: Znáte pohádku Moana od Disneyho? Aby Moana mohla vrátit drahokam Te Fiti, musela nejdřív s Mauim přemoci „Shiny“ kraba. A tajil se vám dech, že? (Mně teda rozhodně!)
Může to být zase i vnitřní překážka: Mladý kluk chce být fotograf, ale rodiče z něj chtějí mít neurologa a on je nechce zklamat. Zároveň však ví, že jako neurolog nebude šťastný.
Překážkou může být úhlavní nepřítel, nemoc, přírodní katastrofa nebo i úplná náhoda (naší zpěvačku na přechodu srazí auto, ve kterém jede rocková hvězda a ona je sice na vozíku, ale rocker jí zase pomůže objevit její talent…).
Překážky by ale měly mít řešení. Nechcete přece celou dobu své postavy jen týrat, že ne? Mohla by to být sice zajímavá forma terapie, ale naopak byste mohli způsobit noční můry svým čtenářům…
Někdy ale tyto překážky skutečně nemají řešení a i to je silný prvek při vyprávění příběhů. Vaše postava pak může svůj postoj přehodnotit (tak, aby o tom čtenář věděl) a dojít štěstí někudy jinudy.
PROČ NA TOM (NE)ZÁLEŽÍ? - CO ZÁVISÍ NA ÚSPĚCHU/NEÚSPĚCHU VAŠÍ POSTAVY?
Je celkem o ničem házet na vašeho hrdinu překážky, jenom abyste si na něm chudákovi mohli vybíjet svoje mindráky (jde to, ale s mírou). Překážka musí postavu uvést do situace, kdy se ocitne před velkým rozhodnutím, které nebude jednoduché (všimněte si, že každý pořádný příběh tuhle situaci skutečně má). Váš hrdina musí něco riskovat, musí se bát, že o něco přijde, něco ztratí, nebo se stane něco zlého. Nebo všechno dohromady. Teprve tehdy mu čtenáři budou ze všech sil fandit a napjatě číst dál, aby zjistili, jak to celé dopadne.
Závisí na něm celý svět? Jde jen o jeho vlastní sen? Je na tom závislé štěstí někoho jiného?
Nejjednodušší bude asi zase uvést příklady:
náš wanna-be fotograf: když se rozhodne pro uměleckou kariéru, zklame svoje rodiče a možná bude mít problém se uživit X když se stane neurologem, nebude šťastný, ale jeho rodiče budou spokojení a on bude mít spoustu peněz
Dr. Strange v Infinity War: zachrání své přátele X možná zachrání vesmír před zkázou
pan Darcy, Pýcha a předsudek: vezme si lásku svého života X klesne v očích společnosti
Pokud na tom tolik nezáleží, hrdina samozřejmě může svůj cíl s dostatečným odůvodněním přehodnotit (nejspíš to ale nebude ze dne na den). Například Flynn Rychlík z Na vlásku – místo drahé koruny se rozhodl pro Lociku.
Spousta příběhů je právě o záporných postavách, které postupně přehodnocují své ideály, které byly možná mylné a možná si svět ani nedokázali dříve jinak představit, protože ho znali jen jako to temné místo, kterým se obklopovali.
Zeptejte se na tyto čtyři věci svých hlavních postav a pokud možno i těch vedlejších. Mnohem snáze se vám vykreslí jejich osobnosti a pohnutky, které s těmito poznatky přichází.
Co je ohromně důležité si pamatovat — tyhle samé otázky platí i pro zloduchy! Žádný záporák nekoná zlo jen proto, že chce být zlý — ve svých očí je sám sobě dobrý.
A jak své postavy vytváříte vy? Máte nějaké své tipy, které se vám osvědčily? Nebo vám nějaká postava natolik utkvěla v mysli, že vám připadá neuvěřitelné, že není skutečná?
