1 hodina, 10 minut a 45 sekund

Lewis stál s hlavou skloněnou opírajíc se o stěnu, přičemž těžce a mělce vydechoval. Po chvíli se jeho tíhou prožrané tělo svalilo na zem, jen pár kroků od střepů nasáklých alkoholem. Pokojem se hnal šum a útržky hovorů znějící z chodby a prostoru pod okny. Nejspíše se jim podařilo udělat menší rozruch, neb křik a zmatenost rozhodila většinu útvarů do všech stran pokoje. Chlapec nechával oči zavřené, dlaně pevně přiložené na víčkách, což mu umožnilo vidět podivné objekty, které se tvořily a ihned zanikaly. Hlavní dveře byly zamčené na několik západů, nikdo je nemohl přijít zkontrolovat, i kdyby se tu mělo stát naprosto cokoliv. Dívka seděla skrčená na posteli, stále oděná ve svých šatech, které měly dnes protančit celou noc, nechat na sebe skápnout několik kapek šampaňského a pod nánosem euforií naplněné nocí, zůstat roztrhané v koši u koupelny. Nyní pohlcovaly její slzy a pot z dlaní.

1 hodina, 10 minut a 45 sekund.

Tak dlouho ani jeden z nich nenechal promluvit svá ústa. Ticho zaručovalo, že pokud se sobě vůbec někdy podívají do očí, bude to děním zázraků, spíš než čímkoliv jiným. Hotelový pokoj 231 si hověl v uměle vytvořeném šeru. Jediná lampička, dýchající z posledního, byla namířená přímo proti rudému závěsu. Žádný jiný zdroj světla neexistoval. Nebylo pořádně vidět na ony střepy, u své dívky pozoroval jen její siluetu, jak se snaží zabránit proudům slz a otírá si tváře rukávem. Po chvíli se její tvář nepatrně otočila a vdala se na obdiv jediné lince světla. Byla to jedna velká trudomyslná paleta barev v rukách úzkosti. Těžko na ní šel hledat alespoň náznak úsměvu. Její ústa se ale odhodlala k alespoň jedinému slovu.

1 hodina, 15 minut a 14 sekund.

„Vodu,” zašeptala Ellie a pomalu spustila nohy z rohu postele. Jen opravdu těsně se dotýkaly oné země, která stále byla nepřekonaným bojištěm. Chlapec se zmateně zvedl a v rychlosti po několika dnech konečně využil jednu ze skleniček v koupelně. Neustálým mrkáním se Lewis snažil alespoň trochu rozkoukat a dostat kontrolu nad místem, když ne nad vztahem, který se mu ještě teď rozpadal na rohu manželské postele. Šeptem vyslovil její jméno, když byl dostatečně blízko a rukou se natáhl k jejímu unavenému tělu. Žádný kontakt, zájem. Jako by skleničku podával obyčejné figuríně. Udělal nepatrný krok, jen malinký krůček k rohu, aby mohl udělat po tak dlouhé době něco hezkého.

A střep se ozval.

Její ruka silně zmáčkla sklenici a nepatrně vyjádřila slova díků. Chlapec se s několika syky bolesti odpotácel zpět ke své straně zdi, kam podle ní nejspíše navždy patřil. Noha se okamžitě znečistila krví, střep se díky několika dalším krokům zarazil hlouběji do masa a způsoboval velice nepříjemnou bolest, která zvedala jeho žaludek. Ve zmatení nahmatával ono epicentrum, blížil se zpocenými prsty k výroku bolesti a poté střep uchytil mezi velmi amatérsky ostříhané nehty.

A střep odpadl.

Zanechal po sobě další dozvuk, patrná trocha krve kapala na podlahu a Lewis se odplazil do ústí koupelny.

Oné vody se ani nedotkla. Lewis se mezitím vyrovnával s tíživou situací, neschopen si uvědomit, proč se mu stalo něco takového. Neslyšela jeho pláč, nedokázala číst jeho myšlenky o potřebě zmizet, nechat ji konečně šťastnou, a ani netušila, že celý počátek hádky vznikl v jejích ústech. V rychlosti odložila sklenici na noční stolek a ladným krokem jako laň přeskočila k území, kam hádka alespoň fyzicky nedorazila. Beze slov přiskočila k dveřím koupelny a krev se bezcitně dotkla jejich chodidel. Středně vysoké tělo s krátkými černými vlasy v kostkované košili z výprodeje se krčilo pod umyvadlem. Chlapec plakal a když se jejich oči setkaly, uhnul pohledem.

„Promiň, lásko…” zašeptala a přešla blíže k němu.

“Nech mě tady, budeš tak přece šťastnější,” zašeptal plačtivě a pustil ze sebe další zhroucení. Menší postava se k němu sklonila, spustila své plavé vlasy a ignorovala jakékoliv jeho další poznámky. Brzy v rukách třímala dezinfekci a v ten moment to byl záchranný kruh pro jejich vztah. Ellie vyčistila přebytečnou krev a přinutila Lewise, aby se posadil. Stále mělce dýchal, uhýbal očnímu kontaktu snad proto, že se styděl za všechno. Jeho mysl jedna velká bouře. Ellie se k němu nepatrně přiblížila a vzala si jeho hlavu do dlaní. Zpocené vlasy se dotýkaly hrudi a její šepot bylo jako klidné šumění moře. Neříkala už nic, jen ho něžně držela, jako když by se měl rozpadnout vedví a hladila černé stonky vlásků. Brzy cítila jak jeho pláč odchází, jejich světy se zase na chvíli rozjasnily a obě těla se spojila v neproniknutelném objetí.

1 hodina, 45 minut a 30 sekund od konce hádky.

Krev se smyla a navždy odtekla jako všechno špatné, co je na chvíli tvořilo. Nános vody Lewisovi rozostřil vidění, vlasy mu spadly do čela a Ellie nepouštěla jeho ruku, aby snad nedostal pocit, že zůstane sám. Měl toho ještě mnoho na jazyku, stále v něm byly dozvuky bouře, ale jeden jediný prst je zapečetil a na jeho hruď dopadla celá její dlaň. Lewis se bezmyšlenkovitě dotkl jejich hýždí a přitáhl si ji blíže k sobě, až nakonec každý cítili teplo a klid toho druhého. Ruce obou se pohybovaly po celých znovuzrozených tělech, hledaly skulinky, které by ještě utvrdily myšlenku, že se potřebují, i kdyby se jim hroutil celý svět. Občasný přeskok vodního toku z teplého na studený, vytvořil dokonalou husí kůži. Lewisovy nehty se zaryly do jednoho z jejích ňader, když se kapička ledové vody dostala na jeho zátylek. Očekával jak se jeho ruka nyní bude muset svinout podél těla, ale její nepatrný úšklebek mu zakazoval ucuknout. Hladil střed celého hubeného ženského těla, naplňoval jej klid a pomalu stoupající vzrušení, až se rty dotkly jedné z bradavek a slastně přidaly na jedno z nich další stékající tekutinu. Vzduchem se prohnalo ve slasti vyřknuté mužské jméno a dychtivá drobnější dlaň pohladila jeho citlivé místo po celé délce. Lewisova ruka se snižovala a natahovala s tím, jak se ňadra stávala brzy nedosažitelnými, neboť ženské tělo sedělo v pokleku a se stejně dezorientovaným zrakem a nutností pojídat kapičky už pomalu chladnoucí vody se její dech a něžná slova vytratila, naopak Lewis počal druhý takt. Její tělo se od něj vzdalovalo a opět přibližovalo, jak se celá plně přizpůsobovala tomu všemu, co na něm tak milovala. Ústa se více roztáhla, ledy propukávaly v nevratné erupce a její jméno znělo napříč celým pokojem, který ještě před chvíli předznamenával zkázu. Dotýkal se jejích zad, vytvářel drobné ranky, div se je nesnažil rozervat náporem rozkoše uprostřed. Nepřestávala vytvářet nové světy, spojení a umocňovala pouto nemalými kousanci v těch nejcitlivějších místech. Byla naléhavá, zvyšující rychlostí jej prosila, aby nikdy neodcházel a on souhlasil, ona spolkla, ale nepřestávala. Olizovala všechny jeho části, citlivé body a nechala jeho chloubu bloudit až na horizont krku. Chtěla to spolknout, vší silou si jej přivlastnit. To jen umocnilo naléhavost neustálého pojídání a dopřávání si hořkého snu.

Proud vody se zastavil, na jejich hlavy se dostávaly jen poslední kapičky už studené vody a do úplného ticha oba udýchaně zašeptali čtyři slova a stvrdili je jediným polibkem.

Neboj se, miluju tě.

V objetí skoro tančily po chladné zemi, stále nazí se dotýkali jeden druhého, ale rozdělili se jen na chvíli, aby ladným skokem přeskočili další střepy. Rty zůstávaly spojeny, Lewisovy nehty prozkoumávaly každičkou část jejího těla a kdekoliv zanechávaly bolestivou, ale potřebnou památku, kterou Ellie okamžitě stvrdila zatáhnutím za jeho vlasy a přitáhnutí si jeho mužného těla na její dychtivou skromnost. V pokoji stále vládlo šero. Jen se na ně vrhalo červené světlo a svit měsíce z nedalekého nebe, které pro ně vždy byly při láskyplných slůvkách tak stěžejní. Všechny body slasti dychtily po aktivaci, útržky hovorů z okolí plně přehlušovalo střídavé vyřknutí jejich jmen. Nekřičely, zdaleka ne. Lewisova Ellie zapečetěna bouře musela stále ven, hodlal ji odpálit přímo uprostřed - v epicentru dění, kde se rázem oba spojily a pokojem se prohnal první neskrývaný křik, stejně tak nezadržitelná husí kůže. Lewis rozevřel její skulinu, místo kde už před chvílí vznikla ranka z dychtění po ní. Nyní se přizpůsoboval on, jeho hruď se od ní vzdalovala a přibližovala, za prsty se ukládaly nepatrné částečky černých chlupů. Bouře se rozletěla do všech světových stran, dlouhý ženský nehet se zarazil na úrovni jeho krku a vší silou sjel až dolů k břichu. Vrátil se okamžitě na začátek, jen proto, aby mohl krk silně zmáčknout a vyřknout slova pro původně očekávanou noční společnost naprosto nevhodná. Ellie silně držela jeho krk, škrábala zbytek jeho odhodlané schránky a prosila, aby ze sebe dostal víc, než sám chtěl.

Rychlost přirážení se neustále stupňovala, i poslední zábrany postele polevovaly a neskrývavě se ozývaly první vrzající tóny dřevěného masivu. Jeho záda krvácela, krk byl až neúprosně rudý a z původního Ellie spolknutého slibu, se uvnitř její skuliny vytvořil už trojnásobek. Poté se role otočily a Lewis tvrdě dopadl do království prostěradla, obě peřiny už byly shozeny mezi střepy a rozlité šampaňské. Ellie jej nešetřila, naváděla si mužské tělo přesně jak potřebovala a nespustila z něj oči. Sténala jeho pro ni tak důležité jméno, z agrese se pomalu stávala něžnost, až nakonec její polštářky prstů jen ladně kroužily po jeho hrudi, tekutiny stékaly do čerstvého povlečení, stejně tak jejich sliny z neukojitelné potřeby skousnout si rty. Dravě a neúprosně s pocity, že tohle všechno by mohlo být úplně naposledy si každý ochutnali svou krev. A spolkli.

Nepřestávej, prosím.

Lewis hladil její rudé hýždě, rozetřel směs tekutin po obou půlkách a roztahoval je až nepřirozeně od sebe. Ellie zaraženě zmlkla, na chvíli se neozývalo nic, než monotónní mlaskání a zprvu zatajené dechy. Najednou chlapec ztratil teplo, zůstal zostuzen sám na manželské posteli a jen pozoroval svou přítelkyní jak nad ním stojí a nechává svou sladkou šťávu kapat na jeho obličej a hruď. Dychtil po každé kapce, užíval si její dominanci. Poté si jen nepřítomně klekla, a bez předchozího upozornění se její pochva dotkla jeho úst, které je začali intenzivně cucat a prozkoumat zevnitř. Nyní Ellie jen nesténala, ale spokojeně se smála a mačkala jeho hladovou chloubu. Lewis nenasytně polykal vše, co mu nechala a chtěl víc, ale to už byla Ellia opřená o dřevěnou masivní hranu jejich postele. Nechala svůj zadek pro všechen obdiv a hlavně pro svého partnera, aby se předvedl. Doufala, že nyní necouvne. Dávala mu něco, co si doposud chránila, ale dnes překročily více hranic, než bylo zdravé. Už na tom zkrátka nezáleželo. Zmatený Lewis ihned změnil polohu a pozoroval celou scenérii několik dlouhých lahodných sekund. Neměl potřebu ji šetřit, stejně jako nešetřila ona jeho, ale i tak našlapoval opatrně, držel se její pravé půlky jako madla a stále ji nepřestával hladit. Naslinil si celou ruku, aby nastavil laťku ještě o něco výš.

„Vyšukej ze mě duší, prosím,” zašeptala dychtivě a zmáčkla dřevo o to silněji, jako kdyby ji měl strhnout vír. Jeho pyj se otíral o vyšpulený zadek, hledal onu skulinku, zatímco nasliněné ruce pro nadzvednutí laťky hladily celý povrch její, pro něj doposud skryté touhy. Ruka sklouzla dolů po obvodu, zmizela za horizont a vynořila se jako nevyřknuté přání u její přední skulinky, kterou něžně dráždil. Mezitím si pyj prodíral cestu ze zadní strany, pomalu ale jistě mizel v temnotách, až se nakonec s bezcitným vsunutím ocitl v epicentru a silně se do jeho srdce udělal. Dráždil ji z obou stran, něžně přirážel a poslouchal její bolestivé eskapismy z úst. Prosila jej, jen netušil o co. Vyřkl její krásné jméno doprovázené oddechem.

„Nenastavila jsem ti ho proto, aby ses s ním mazlil! Ošukej mě pořádně!” žadonila a doufala, že její prosba je silnější, než zakořeněná nejistota v mužském těle, který měl přebytek vzrušení, jen netušil jak jej spočítat. Lewis ji chtěl ujistit, aby křičela, až to bude nesnesitelné, místo toho si ovšem klekl na kolena, více obejmul část jejího těla a začal přirážet jako smyslů pomalu zbavený.

Tak by to přece chtěla.

Z postupného bolestivého procesu se každý zásun jevil jako větší a větší potěšení, doprovázeno neustálým křikem mužské chlouby, která likvidovala ticho v zadku její drahé polovičky. Ozvěna odkapávala ven v nemalých doušcích dokonale stvořených pro odsátí pomocí nenasytných rtů z látky. Lewis zostudil její záda stejně jako ona jeho, jeho prsty se neustále koupaly v přebytku jejích šťáv. Prsty zajížděly stále hlouběji a místo s únavou, útočily s nově vytvořenou vervou Ellie naprosto zlikvidovat a přát si, aby se toto dělo ještě mnohokrát, než se oba rozpadnou a ztratí jako dvě darované sliny přes láskyplné rty. Ellie nechtěla končit, zadek byl stále pastvou jen pro jeho oči připravené ho snad i celý spořádat. Lewisův čtvrtý orgasmus byl už na vrcholu, cítil pomalu nesnesitelné pálení, ale nepřestával probourávat ono tabu, které nyní obšťastňoval tou jedinou věcí, kterou si zasloužil - kterou si ona zasloužila. Křik se nesl pokojem, dívka nazvala svého přítele už snad všemi vulgárními a láskyplnými slovy, které si chovala v myšlenkovém slovníku. Líbilo se jí, že ji oponoval, snažil se dokonale předvést a vybít si v ní onu zlost a strach, který v něm dnes večer zakořenila. A ona se tím nechala pojídat, obšťastňovat, zostuzovat a naprosto ničit. A než se mohla potenciální bariéra prorazit a vše vrátit na začátek, zastavila. Lewis vyčerpaně opustil prozkoumaný zadek a bez zábran padl na záda, div se neuhodil o roh postele. Jeho dívka jen vyčerpaně spadla kolem něj, nechala se ovinout a zavřela oči.

„Byl jsi naprosto dokonalej,” zašeptala a naposledy olízla kapičky jeho spermatu. Spokojeně spolkla a hlavu složila na jeho hruď. Cítila se milovaně, spokojeně a nechtěla o ten pocit nikdy přijít. Poslouchala tlukot jeho srdce, usmívala se do tmy a nechtěla odcházet.

„Takhle budou vypadat všechny naše hádky?” zeptal se s úsměvem a pohladil její dlouhé vlasy. Ellie naředila ticho přemýšlením a pak se nepatrně zasmála nazpět.

„Jestli jo, tak to bych na tebe měla být taková pořád.”

A lampa zhasla.