Neslyší mě, nevidí mě

Vzhlížím vzhůru ke hvězdám,

Volám na ně doufajíc v zázrak.

Ony však neslyší mě,

Jsem pro ně jen zbytný přízrak.

Mé modré oči, tak plné slz,

Uchvátily již srdce nejedné duše,

Smáli se, tvářili mile,

Však poslouchaly mě zcela hluše.

Oxidují tu přímo vedle mě,

Nevnímají mou řeč, můj blankytně modrý zrak.

Neslyší mě, nevidí mě.

Čekám tu s nimi na zázrak.