Šarlatový jezdec
Share with your friends
Customize readability

Šarlatový jezdec

All Rights Reserved ©

Summary

„Ech, ta zatrolená zima, tak brzy se stmívá a v těch lesích kolem města tma jak v pytli, na krok vidět není. Pár hodin zbývalo a mohli jsme být doma. Takhle tu musíme přenocovat,“ láteřil mladý muž, podle odění snad šlechtic.

Status
5yrs ago
Chapters
2
Rating
n/a
Age Rating
13+

I.

„Nebuď netrpělivý, Petře, ten jeden den, necelý, už nás nezabije. Ráno vyrazíme a do oběda jsme doma,“ odvětil mu starý muž s bílými vlasy. Seděli u velkého stolu v zájezdním hostinci spolu s nevelkou družinou.

„Máš pravdu, otče,“ sklopil zrak Petr. Pak však náhle znovu vzplanul hněvem, uhodil pěstí do stolu a zvolal: „A stejně tu zimu nemám rád. Čert jí vem!“

Starý muž se zamračil: „Už jsem ti říkal, neber jeho jméno nadarmo. S peklem a jeho vyslanci není legrace, kdysi…“ odmlčel se, „mohl bych vyprávět,“ váhavě dokončil, jako by si vzpomněl na cosi ze svého dlouhého života. „Ach ano, pane barone, vyprávějte, prosím,“ vmísila se do rozhovoru mladá dívka z družiny a i další horlivě přitakávali.

„Tak dobrá tedy,“ svolil nakonec starý pán. „Peklo, jak víte, je instituce, kde si lidé musí odpykat zlo, které za svého života spáchali. A když někdo naplní onu míru, po které propadne peklu, kníže, který v oněch končinách vládne, pošle si pro něho svého posla. Jako děti vás strašili čerty, chlupatými, rohatými, nemytými, s ocasem a kopytem. Ale takhle nevypadají. Aspoň já jsem nikdy neviděl takového čerta. Zato jsem viděl Šarlatového jezdce. Vypadá jako úplně normální člověk. Je to chlap jako hora, měří skorem sedm sáhů. Ani hubený, ani tlustý. Po pás dlouhé černé vlasy a oči jako kbelík smůly. Celý v černém, jen plášť má šarlatový. A na boku nosí dlouhý těžký meč. Tím mečem pak většinou skončí život těch, na které pekelný kníže ukázal. A občas nejen jich. A o tomhle jezdci vám budu vyprávět.“

Starý pán se pohodlněji usadil, napil se z poháru vína a začal své vyprávění: „Byli dva šlechtici. Leopold a Vilém. Měli svá panství a spokojeně tam žili. No spokojeně. On Leopold neměl dvakrát snadný život. Panství měl sice malé, ale bohaté, jenže protože byl poměrně prostořeký, měl každou chvíli na krku nějakou válku. Vilém, ten měl panství větší, silnější armádu a pokladnici prázdnou od válčení, ve kterém byl poměrně dobrý. A tak Vilém každou chvíli tahal Leopolda z bryndy. Nedá se říct, že by to dělal docela nezištně. Pomoc zámožnému sousedovi viděl jako záchranu své prázdné pokladnice. A tak s milým Leopoldem uzavřeli spojenectví. Dohoda zněla tak, že až budou Vilémův syn Jindřich a Leopoldova dcera Agneta plnoletí, uzavřou spolu sňatek a tím spojí obě panství v jedno,“ odmlčel se na chvilku starý pán.
„Tedy děti se měly vzít a spojit panství pevným svazkem. Z Jindřicha vyrůstal jemný mladík a z Agnety svérázná mladá dáma. Ani jeden z nich nepomýšlel na sňatek. A když jim rodičové sdělili, že se mají vzít, to jim bylo kolem šestnácti roků, byl oheň na střeše. Obě děti utekly z domu. Ani jeden netušil, kam by měl jít, ale jedno věděli jistě: nenechají se nahnat do manželství s někým, koho nikdy neviděli. Jak tak bloudili krajem, osud svedl jejich cesty dohromady. Potkali se uprostřed lesů, netušíc, kdo ten druhý je. A protože krušno je člověku samotnému, pokračovali v putování spolu. Schovávali se před Leopoldovými i Vilémovými jezdci, kteří je hledali. A tak nějak si přitom padli do oka. Oběma rodičovským párům bylo jasné, že po zlém asi nic nepořídí. Aby se neznemožnili, vymýšleli, jak dohodu neporušit, ale zároveň nemuset dodržet. Leopold tenkrát začal vymýšlet plán, nutno dodat, že důmyslný. Dal rozhlásit, že jeho dceru odnesl čert.“ Baron se znovu odmlčel, snad aby nabral dech a znovu svlažil hrdlo hltem vína. V hostinci bylo najednou ticho, že jste mohli slyšet zdejší vypasené myši chroupat ve spíži starý chléb. Všichni poslouchali vyprávění bělovlasého muže.
„Pekelný kníže se onehdá nějak doslechl, jaké nesmírné opovážlivosti se Leopold dopustil a vyslal Šarlatového jezdce, ne snad proto, aby Leopolda stáhl do pekel, spíš aby troufalé smrtelníky naučil respektu. Když se v lesích naší dvojici zjevil, byli z toho oba pěkně překvapení. Řekl jim, kdo je, a že si tedy jde pro Agnetu. Když se mu Jindřich postavil, srazil ho k zemi, Agnetu hodil přes koně – ach ano, o koni jsem se nezmínil. Jezdí na velkém, divokém černém hřebci. Jeho podkovy na dlažbě zvoní tak smutně, až srdce usedá. Přes koně, říkal jsem, a unesl ji na starý zpustlý hrad, hluboko v lesích. Tam ji uvěznil, aspoň zpočátku. Později trávili večery v dlouhých hovorech, když jezdec patrně našel v jejím hlase zvláštní zalíbení. Řekl jí, že peklo nemá na ní žádný zájem, neb je duše čisté. Že přijel, aby jejího otce ztrestal za tu strašlivou troufalost. Nicméně by mohla peklu propadnouti, jakožto trest pro jejího otce. Ona se mu zase svěřila, že s Jindřichem našli v sobě zalíbení, když se v lese schovávali. A že vlastně její otec provokoval knížete pekel docela zbytečně. A tehdy se smluvili, že pokud najde Jindřich dost odvahy se jezdci postavit a ukázat, že je nebojácný a že je Agnety hoden, jezdec ji propustí. Pakliže ne - propadne peklu.

Continue reading in the app

Scan the code to open this book in the Inkitt app and keep reading on your phone.

Next Chapter

Let Robert Dark Vaněček know what you thought about this chapter!

Further Recommendations

Crowned in Blood: Fated to the enemy

alan: The difference between the past tense (Simple Past) and the pro tense (Past Progressive / Past Continuous) lies in whether the action is viewed as a finished, single event or as an ongoing activity in progress

Read Now
No scent

Fiona Walker: I actually really enjoyed this fast paced story.

Read Now
His Unexpected Luna

kenshop: The more than I read this better this book becomes you just gotta give this book a read to see what’s going on and you will enjoy it.

Read Now
To Catch a Ghost, Part 1

Wendy Salvo: I really liked this story but now that I’ve read all three I wanted to come back with a thought, the forward on this story talks about a reverse harem and not having to choose, but there isn’t any choice, or thought of a harem until the moment she connects with them, there is only foreshadowing of o...

Read Now
RSVP: Werewolf

blstull06: Good writing and a very enjoyable story.

Read Now
Marked While We Slept

Vassidor: In the Intro the author mentions this short story being the idea for a full length novel. I say: go for it. It’s a beautiful, empowering story. Very well written with wisdom in dialogues that actually made me cry at several points. Thank you for this lovely piece of writing.

Read Now
The Cursed Alpha's Fifth Luna

karen cridland: Good character construction and fluid writing style.

Read Now
The Luna He Threw Away

Danielle_Anderson: Garian’s folded arms and the anger he does not bother to hide from Tria caught my attention more than the rejection itself. He stands near the platform steps like a man watching a preventable disaster, and his insistence that the council has not agreed to exile suggests Delvan’s decree is not as abs...

Read Now
The Moon's Weapon : the cursed mate [ MOVING TO GALATEA]

Cynthia Foley: Loved every second of this story. Highly recommend!!!

Read Now